JAN PAUL – TRIPTYCH VZKŘÍŠENÍ
04. 05. 2021 - 27. 06. 2021
od 04/05/2021
do 27/06/2021
Zámecká jízdárna – kabinet kresby, grafiky a fotografie
Út–Ne 9–17 hodin
Vstupné
Rodinné 50 Kč
Základní 30 Kč
Snížené 15 Kč
Kurátor výstavy
Jan Kapusta
  Triptych, zamýšlený jako oltářní obraz, začal vznikat koncem roku 2010, a autor ho dokončil koncem roku 2020. Jeho smyslem je vyjádření vztahu a úcty nejen ke Kristu a jeho vykupitelskému dílu, ale k celému křesťanství, které významně ovlivnilo světové myšlení a kulturu. Tento postoj podstatně ovlivňuje po roce 2004 jeho malířskou tvorbu, v níž se zabývá existenciálními tématy. Fyzická konečnost člověka však pro něho není otázkou definitivnosti lidské existence, ale východiskem k tomu, co člověka přesahuje. Triptych Vzkříšení tak zcela logicky právě toto téma vyjadřuje. Autor je přesvědčen, že Stvoření by nedávalo smysl, kdyby jeho cílem byla nicota. V Paulových obrazech jsou přítomny elementy fyzický a duchovní. I přes všechnu nádheru života, kterou obdivuje a prožívá, chápe vše fyzické jako dočasnost v neúprosném zániku hmoty, jako kontrast k transcendenci. Některé jeho obrazy jsou v tomto ohledu nesmlouvavé až nesnesitelné, avšak smyslem jeho tvorby není snaha vyjádřit zmar, ale naopak skrze zánik to, co se rodí z hlubiny konce jako nový začátek. „Co smrt provází, děsí víc, než smrt sama“. To vše prožil i Ježíš, avšak na rozdíl od nás sestoupil do hlubiny smrti a jako první vstal z mrtvých. Autor je přesvědčen, že pro všechny lidi bez rozdílu vyznání je toto tajemství stále přítomnou hodnotou, neboť lidé se vždy tázali po smyslu své existence.
 Triptych, zamýšlený jako oltářní obraz, začal vznikat koncem roku 2010, a autor ho dokončil koncem roku 2020. Jeho smyslem je vyjádření vztahu a úcty nejen ke Kristu a jeho vykupitelskému dílu, ale k celému křesťanství, které významně ovlivnilo světové myšlení a kulturu. Tento postoj podstatně ovlivňuje po roce 2004 jeho malířskou tvorbu, v níž se zabývá existenciálními tématy. Fyzická konečnost člověka však pro něho není otázkou definitivnosti lidské existence, ale východiskem k tomu, co člověka přesahuje. Triptych Vzkříšení tak zcela logicky právě toto téma vyjadřuje. Autor je přesvědčen, že Stvoření by nedávalo smysl, kdyby jeho cílem byla nicota. V Paulových obrazech jsou přítomny elementy fyzický a duchovní. I přes všechnu nádheru života, kterou obdivuje a prožívá, chápe vše fyzické jako dočasnost v neúprosném zániku hmoty, jako kontrast k transcendenci. Některé jeho obrazy jsou v tomto ohledu nesmlouvavé až nesnesitelné, avšak smyslem jeho tvorby není snaha vyjádřit zmar, ale naopak skrze zánik to, co se rodí z hlubiny konce jako nový začátek. „Co smrt provází, děsí víc, než smrt sama“. To vše prožil i Ježíš, avšak na rozdíl od nás sestoupil do hlubiny smrti a jako první vstal z mrtvých. Autor je přesvědčen, že pro všechny lidi bez rozdílu vyznání je toto tajemství stále přítomnou hodnotou, neboť lidé se vždy tázali po smyslu své existence.
 
         
                   
                   
                   
                   
                   
                   
                   
                   
                  