Vzhledem k letošnímu 100. výročí vzniku Československa mohly být do ankety Strom roku přihlášeny pouze Stromy svobody, tedy stromy odkazující k české státnosti a boji za svobodu. Jedná se o stromy sázené na oslavu vzniku samostatného státu, na oslavu konce války, ale třeba také na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy.
Stromy svobody jsou spojovány
především s rokem 1918. Jejich výsadba však probíhala většinou až
v roce následujícím. Po vyhlášení samostatné republiky na zasazení nebylo
příliš času, protože se blížila zima. Většina stromů, která měla připomínat a
oslavovat konec 1. světové války a samostatnost republiky tak byla vysazena až
na jaře roku 1919. Výsadba stromů svobody byla na většině míst pojata jako
oslava konce války a měla lidem postiženým válečnými událostmi vlít víru
v lepší budoucnost. Čtyřletý konflikt přinesl mnoho utrpení a přeživší
hledali důstojný způsob, jak uctít památku těch, kteří zahynuli. Budování
pomníků bylo finančně nákladné, což bylo částečně také důvodem, že se nejprve
vysazovaly stromy a až později se budovaly pomníky se jmény padlých.
Rtyňskou Lípu svobody vysadila
13. dubna 1919 tělocvičná jednota Sokol za účasti žáků, učitelského sboru,
zástupců obce a občanů blízko místního hřbitova, kde se dnes říká V lipce. Rtyňská Lípa svobody se v letošním
roce probojovala v celostátní anketě Strom roku do finále. O hlasy do 25.
září soutěžilo 12 Lip svobody, které porota vybrala z 56 návrhů. Výsledky
hlasování budou vyhlášeny 11. října v Brně.
Dříve se ve Rtyni u Lípy svobody
konaly různé slavnosti. V letošním roce chce město na tuto tradici navázat
a u příležitosti 100. výročí vzniku republiky zde malou vzpomínkovou akci
uskutečnit a vysadit nový Strom svobody 2018.
Text: Iva Nocarová, Lada
Bartoníčková
Foto: Marek Olbrzymek