Úpická Dřevěnka po letech otevře své dveře veřejnosti

Deset let. Z pohledu života jednoho člověka relativně dlouhá doba, z pohledu pomalu se valící hmoty dějin vlastně zanedbatelný časový úsek. A nejstarší budova v Úpici, klenot roubené lidové architektury pyšnící se typickým označením Dřevěnka počítá letos desátý rok od okamžiku, kdy se jejími chodbami, místnostmi a podlažími začali pohybovat jen odborníci, památkáři a řemeslníci. Letošní léto přináší dlouho očekávané znovuotevření objektu pro veřejnost, návrat života do Dřevěnky.

 
Celodřevěná historická budova č. p. 92 v Žižkově ulici v Úpici, známá jako Dřevěnka, je zmíněna v gruntovních knihách již v roce 1559. Současná podoba objektu má své kořeny v době poněkud mladší, jak prokázal stavebně-historický průzkum, a to na počátku 17. století. Z té doby pocházejí totiž nejstarší použité trámy a klády, které odborníci při zkoumání Dřevěnky popsali.

Původně se jednalo o hospodářské stavení. Již v roce 1735 je zde však doložena hospoda, a právě jako hospoda se Dřevěnka zapsala do úpických dějin nejhlouběji. Celé generace štamgastů zde pravidelně vysedávaly, celé generace kluků sem chodily tátům připomínat, že mamky vzkazují, ať už jdou domů, a když druhá půle dvacátého století znásobila úpický průmyslový boom založený velkými podnikateli už o století dříve, scházeli se zde vahaři i textiláci, aby spláchli půllitrem piva prašný pracovní den ve fabrice.
Nové dějiny Dřevěnky se ubíraly různými cestami. Zdejší hospoda byla uzavřena v roce 1990. Rodina pana Kuťáka, posledního z  tradičních majitelů a provozovatelů Dřevěnky, bydlela v prvním podlaží budovy ještě dalších deset let. V roce 2000 byl pak objekt prodán soukromé firmě a následně uzavřen. Dalších sedm let trvalo, než se městu Úpice podařilo Dřevěnku získat do svého vlastnictví, a přesto, že její technický stav nebyl úplně dobrý, se ji ve spolupráci s občanským sdružením (dnes zapsaným spolkem) Chalupění podařilo otevřít veřejnosti. S aktivitami spolku se do Dřevěnky poprvé po letech vrátil život, dobrovolníci si ji pronajali už v roce 2005. A Dřevěnka začala znovu dýchat svým jedinečným geniem loci, přitahovala zájemce o kulturní akce, přednášky, besedy, výstavy, znovu se zde začali scházet lidé, aby spolu mluvili a trávili čas.

Rychle se zhoršující stav budovy však v krátké době zapříčinil nevyhnutelné – již v roce 2008 byly zahájeny první rekonstrukční práce a část objektu se stala nepřístupnou. V roce následujícím byl celý objekt pro veřejnost uzavřen. Přesto však jeho věhlas neuhasl, ba právě naopak – v roce 2010 se Dřevěnka stala národní kulturní památkou.
 
Dlouhé roky prací si vyžádaly investice v celkovém objemu přes 11 milionů korun, které Město Úpice ze dvou třetin krylo s pomocí dotačních titulů. Přesto se ještě předloni zdálo, že návrat Dřevěnky do veřejného života je stále v nedohlednu, mravenčí práce, které je při každé rekonstrukci třeba, postupovala kupředu zdánlivě pomalu, a lidé, pro které je z přirozené člověčí perspektivy deset let dlouhá doba, přestávali věřit, že taková snaha má smysl.

Díky úspěšné žádosti o dotaci ve výši více než 9 milionů korun, s níž Město Úpice uspělo v rámci 13. výzvy IROP, se však situace jako zázrakem obrátila. V první půli roku 2017 se práce rozběhly na plné obrátky a díky tomu všemu přináší letošní léto dlouho očekávané znovuotevření Dřevěnky pro veřejnost. Na slavnou, hustě zakouřenou hospodu, o níž se v Úpici nikdy nepřestalo a jistě ani nepřestane mluvit, se těšit nemůžeme. Ale pevně věříme, že rekonstruovaná Dřevěnka, naváže na její věhlas důstojným způsobem.

Jedinečná atmosféra jedinečné budovy z hrubě otesaných, nehraněných klád, tzv. kuláčů, staré časy, dýchající z historickým způsobem provedených vymazávek, která zajišťuje izolaci mezi trámy, vysoký prostor bývalého lokálu, přikrčené místnosti původního masného a zelného krámu, starý původní byt v prvním patře objektu, jedinečný dýmník, který se jako zázrakem dochoval, vzpomínka na pavlač do ulice, kterou připomínají dnes už jen historické fotografie, jedinečná půda se třemi patry hambalek – to všechno přímo vybízí k naplnění životem. Na Dřevěnce vznikne živá zážitková expozice skanzenového typu, která zájemce vtáhne do života druhé poloviny 19. a především 20. století. Umožní návštěvníkům ponořit se do způsobu života, kterému jsme se nenávratně vzdálili, stejně jako najít prostor pro setkávání u řemeslného či zájmového tvoření, na přednáškách a besedách i při dalších příležitostech.

Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové, které se bude o objekt a jeho život starat, a vlastně my všichni, lidé 21. století, kteří budeme opět otevírat dveře úpické Dřevěnky jako vítaní hosté, máme před sebou nelehký úkol - spojit zdánlivě staré a polozapomenuté s dnešní uspěchanou dobou, vytvořit prostor pro zastavení, setkávání a scházení se, prostor pro tradici a řemesla, prostor, ve kterém se bude vzpomínkám na minulost dařit stejně dobře, jako se dařilo lnu na políčkách našich předků. Jsme si však jisti, že Dřevěnka sama nám pomůže. Protože u nás není druhé takové místo, které by naši péči zasloužilo tolik, jako právě ona.
 
I pro tuto její unikátnost je ke slavnostnímu znovuotevření Dřevěnky připravena jedinečná akce. Národní památkový ústav, Královéhradecký kraj a Město Úpice srdečně zvou všechny zájemce na Den lidové architektury, který se bude konat na úpické dřevěnce v sobotu 21. 7. 2018 od 11 do 16 hodin. Těšit se můžete na prohlídku rekonstruovaných interiérů, popularizační přednášky, vystoupení folklorních souborů, loutkové představení a mnoho dalšího. Součástí programu je i výlet mikrobusem za památkami lidové architektury Jestřebích hor a okolí.

Tak přijďte pobejt!

Mgr. Jana Nešněrová